Pražský Gay klub seniorů

M-klub Lambda Praha
Silnější než já

Zdráhej se jak chceš
Odporuj jak můžeš
Zakazuj mi
Proklínej
Ale copak si mohu poručit
Aby mě to k tobě netáhlo
Prchej si kam chceš
Schovej se kde můžeš
Zapírej se Urážej
Ale já tě budu milovat
I kdybych stokrát nechtěl

Vítáme Vás na našich stránkách.

M (men's) klub Lambda Praha je zájmovou společenskou organizací, která sdružuje lidi s gay orientací a jejich přátele. Klub působí již od roku 1992 v Praze. Svá setkání pořádá, zpravidla jednou za čtrnáct dní, ve Fan Fan Clubu na adrese Dittrichova ulice č. 5/2024 nedaleko stanice metra Karlovo (Palackého) náměstí. I když je většina členů naší organizace středního a staršího věku, může se naším členem stát každý, kdo překročí patnáctý rok věku a zaplatí roční členský příspěvek (250 Kč, důchodci 150 Kč).

Každého zájemce o setkání s námi srdečně vítáme.


Server pro 4%

MEN KLUB – LAMBDA PRAHA


Rozhovor s předsedou klubu ing. Františkem Bloudkem

Jak vznikla pražská Lambda?

„Základ naší organizace spadá ještě do minulého politického režimu.Koncem 80. let byla MUDr.Ivo Procházkou při Sexuologickém ústavu v Praze založena socioterapeutická skupina, která sdružovala mladé lidi, kteří měli problém identifikovat se s vlastní odlišnou sexuální orientací. Tato skupina, která si později začala říkat LAMBDA se v Praze pravidelně scházela s cílem smířit homosexuály s jejich jinakostí, naučit je s ní žít a umožnit jim seznámení se stejně orientovanými lidmi. Do skupiny například přijížděli i kluci z venkova, z nichž si tehdy někteří mysleli, že jsou jediní na světě, kteří mají toto „postižení“. Díky socioterapeutické skupině měli možnost zjistit, že to tak není a někteří dokonce ve skupině časem našli i známost. O této skupině jsem se dozvěděl náhodou, neboť jsem se svou identitou neměl problém. Jejich setkání jsem rád navštěvoval - jednak ze zájmu a jednak proto, abych poznal nové lidi. Z této skupiny se posléze zrodila iniciativa, která pracovala na přípravě založení jednotné celostátní organizace sdružující gaye a lesby jejíž cílem by bylo bojovat za naše rovnoprávné postavení ve společnosti. 13. února 1990 byl, již za nových politických poměrů, oficiálně schválen a 5. května 1990 ve velkém sále hlavního nádraží Praha ustavující konferencí založen „Československý svaz homosexuálních mužů a žen Lambda“. V rámci svazu Lambda pak vznikaly místní organizace. Mezi prvními i 1. ZO LAMBDA PRAHA. Svaz Lambda po nedlouhém čase zanikl, ale naše organizace trvá dál. Od 15. února 1992 jako občanské sdružení gayů a sympatizujících, MEN KLUB – LAMBDA PRAHA.“

Kolik máte v současnosti členů a jaký je jejich věkový průměr?

„Naší registrací celkem prošlo 132 členů. Někteří už bohužel zemřeli a jiní přestali komunikovat,takže v současnosti registruji 41 členů. Náš průměrný věk se pohybuje mezi 50 a 60 roky. Nejmladšímu našemu členovi je toho času 33 a nejstaršímu 85 let.“

Jak často se scházíte?

„Scházíme se pravidelně každý druhý čtvrtek v Galerii Café, na adrese: Jagellonská 20 v Praze na Vinohradech. V Galerii Café se setkáváme už čtvrtým rokem a jsme zde spokojeni.“

O čem si na schůzkách většinou povídáte?

„Náplň našich setkání doznala postupného vývoje. Po vzniku Lambdy vedení organizace vymýšlelo nejrůznější programy. Konaly se diskotéky, travesti show, četlo se z tisku a podobně. Spolupořádali jsme akce na podporu boje proti AIDS a spolupodíleli jsme se na boji za naše zrovnoprávnění s majoritní společností. Později, když se začínala nastolovat otázka Zákona o registrovaném partnerství, jsme na toto téma uspořádali tři velmi úspěšné besedy s poslanci parlamentu. V dalším období jsme si často promítali filmy s gay tématikou. V současnosti se naše činnost omezila na přátelská posezení, při nichž se příchozí baví o všem co je zrovna zajímá. Občas si zveme hosta , který do našich sezení vnese příjemný rozruch. Průměrně se nás schází kolem dvanácti. Mladí chlapci naší společnost nevyhledávají. I když opak by nám byl potěšením. Ti dávají přednost svým vrstevníkům, komerčním zařízením nebo internetu.“

Přicházejí mezi vás také zájemci o seznámení?

„Stává se to většinou tehdy, když je naše organizace zviditelněna v televizi nebo v rozhlase. Přijdou mezi nás s myšlenkou najít si partnera. Probíhá to tak, že přijdou jednou, dvakrát a potom už ne, protože nás není tolik, aby měli široký výběr. Organizujeme také turistické výšlapy, které nazýváme Výlety želvy. Na těchto akcích je snazší možnost seznámení, neboť jsou otevřeny i nečlenům.“

Byl jste přítomen jako divák jednání Senátu o přijetí Zákona o registrovaném partnerství. Jak hodnotíte průběh tohoto jednání?

„Dopadalo to dobře. Senát předlohu zákona schválil poměrem 45 ku 14 hlasům ze 65 přítomných, což je vynikající úspěch, když si uvědomíme, že senátorů je celkem 81, takže i v plném obsazení Senátu by 45 souhlasných hlasů bylo nadpoloviční. Diskuse na mě udělala dobrý dojem, zvláště když ji porovnám s předešlou diskusí v Poslanecké sněmovně. Senátní diskuse se nesla v mnohem více kultivovanějším duchu, příspěvky senátorů byly kratší a věcnější. Nezazněly žádné hulvátské průpovídky, které svého času bylo možno vyslechnout v Poslanecké sněmovně.“

Bude se Lambda Praha ještě nějak politicky angažovat v záležitostech gayů?

„To už těžko, protože fungujeme na bázi přátelských posezení, výletů a besed s hosty. Politických úkolů se ujímá generace mladších lidí, především Gay a lesbická liga. Obecně by bylo vynikající, kdyby se podařilo dát dohromady komunitní centrum pro gaye, které by Lambda Praha spravovala. Představuji si ho jako prostory s kanceláří pro právní a sexuologickou poradnu, malým barem, internetem a místnostmi pro výstavy, projekce, diskuse atd. Zároveň by bylo dobré, kdyby se v komunitním centru našly také prostory pro pečovatelskou službu, která by se starala o dříve narozené gaye. Bylo by dobré, kdyby mladí gayové pomáhali těm starším. Otázkou je kde vzít finanční prostředky na takovýto projekt. Nedávno jsme navázali přátelský vztah s obdobnou organizací v německém Mnichově, kde takové centrum funguje. Potřebovali bychom u nás něco podobného. Němečtí přátelé byli za námi v Praze, my recipročně v Mnichově a na květen se připravuje společné setkání v Berlíně.“

Jaký je váš osobní názor na osvojování dětí stejnopohlavními páry?

„Znám několik lidí, kteří z nejrůznějších důvodů uzavřeli manželství v době, kdy si neuvědomovali, že jsou jinak zaměření, a časem se jim narodily děti. Mám dokonce dva kamarády gaye, kteří se oženili z vlastní vůle jen proto, že toužili po dětech. Když se taková manželství časem rozpadnou, už tito lidé děti mají. Bylo by přece nepřirozené bránit jim v tom, aby se se svými dětmi stýkali a podíleli se na jejich výchově. To ale našim odpůrcům až tak moc nevadí. Oni mají osypky z toho že bychom mohli vychovávat děti osvojené. Já ovšem zastávám názor, že dětem které vyrůstají s dvěma tatínky či dvěma maminkami je na světě rozhodně lépe než těm, které vyrostli v dětských domovech. Poznal jsem několik takových chlapců. Dnes jsou z nich bezdomovci. “

Jaké jsou podmínky vstupu do Lambdy Praha?

„Je to naprosto jednoduché. Zájemce vyplní přihlášku a zaplatí členský příspěvek (pracující člen 200 Kč ročně, důchodce 100 Kč).“

Co byste vzkázal čtenářům BiG Kontaktu?

„Přeji jim hodně zdraví a zdaru v životě. Ať si život užívají tak, jak nejlépe dovedou. Srdečně je zvu, aby se přišli mezi nás podívat!“


(připravil Josef Musil)
Únor 2006

Místo a termíny setkávání

Fan Fan Club na adrese Dittrichova ulice č. 5/2024 Scházíme se ve čtrnáctidenních intervalech, po 19. hodině, v zadní místnosti podniku. Pro nejbližší období jsou plánovány tyto čtvrteční termíny:

  • 5. a 19. března 2015
  • 2., 16. a 30. dubna 2015
  • 14. a 28. května 2015
  • 11. a 25. června 2015
  • atd.



Ocenění Colourplanet a PROUD 2013 předána

17.5.2013, Jiří Koubek

V předvečer dne boje proti homofobii byla na slavnostním večeru bePROUD předána ocenění za významné počiny pro LGBT komunitu.

Ve čtvrtek 16.5. se v pražském Paláci Illusion konal druhý ročník slavnostního večera bePROUD - ocenění počinů a aktivit, které pozitivně ovlivňují lesbickou, gay, bi a trans (LGBT) komunitu. Ceny bePROUD navazují na ocenění portálu Colour Planet, které před pěti lety založil Janis Sidovský. V minulosti je získali Jiří Hromada, Marcela Šulcová, Ivo Procházka, Aleš Rumpel a Miloslav Šlehofer.

První předávanou cenou byla "Poklona Colourplanet", která je udělována osobnostem a projektům, jejichž aktivity a postoje přesahují rámec České republiky nebo regionu a přispívají k vytváření pozitivních vzorů nejen pro LGBT minoritu. Pro letošní rok cenu získal známý fotograf Robert Vano, který cenu převzal z rukou Pavla Vítka, dlouholetého partnera zakladatele Colourplanet Janise Sidovského.

Hlavní cenou udělovanou portálem Colourplanet pak byla "Cena Colourplanet". Ta je uznáním dlouholeté činnosti ve prospěch české LGBT minority a je udělována jednotlivcům nebo organizacím, jež se významně zasluhují o změnu vnímání gayů a leseb ve společnosti, pomáhají prosazovat práva GLBT minority a přispívají k odstraňování předsudků, diskriminace a homofobie. V letošním roce se držiteli této ceny stali pánové Pavel Kos a Ing. František Bloudek, kteří ji převzali z rukou Jiřího Hromady, dlouholetého gay aktivisty. Oba ocenění stáli u zrodu organizace M-klub Lambda Praha, která sdružovala gaye a jejich přátele. Pavel Kos stál v jejím čele do roku 1998, kdy ho ze zdravotních důvodů vystřídal právě František Bloudek. V rámci sdružení SOHO se M-klub Lambda Praha spoluúčastnil aktivit směřujících k nastolení takového právního a společenského klimatu, který by akceptoval právo gayů na život prostý diskriminace a homofobních útoků.

Cenu PROUDu (PROUD o.s.) za počin roku letos získaly rovnou 2 projekty - v obou případech se jedná o vydání knihy. Prvním oceněným počinem je kniha "Od žaláře k oltáři" z nakladatelství HOST, jejímž autorem je Jan Seidl s kolektivem. Kniha se zabývá historií homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti. Druhé ocenění pak bylo uděleno nakladatelství LePress a autorce knihy "Jura a Lama" Markétě Pilátové. Jura a lama je první česká kniha, která představuje rodinu se dvěma rodiči stejného pohlaví malým dětem. Tím je výčet předávaných cen kompletní, večer poté pokračoval volnou zábavou. Na slavnostním večeru bePROUD letos vystoupila například zpěvačka Vladivojna La Chia, DJové rádia Wave, Mušnula a kapela Iglú.

Gejovia si vzali deti, ktoré nikto nechcel

Zdroj: SME.sk, autor: Zuzana Uličianska

FRANTIŠEK BAĎURA a jeho partner VLADIMÍR PATERA sú jediný rovnakopohlavný pár v Česku, ktorý si vzal do pestúnskej starostlivosti cudzie deti, navyše postihnuté.

Kryštof sa narodil predčasne matke narkomanke, prvý polrok strávil na umelom dýchaní a museli ho liečiť z drogovej závislosti, ktorú zdedil po matke. Do troch rokov nechodil, nevedelo sa, čo s ním bude. Bol slepý, no pomohlo mu viacero očných zákrokov, takže síce s ťažkosťami, ale vidí. Dodnes ho však musia učiť „používať zrak“.

Keď František Baďura a Vladimír Patera zažiadali o jeho zverenie do starostlivosti, pražský magistrát mal najprv trochu zamotanú hlavu, nakoniec sa im po dva a pol roku podarilo Kryštofa získať. Mal tri a pol roka.

Prípad gejského páru je celkom výnimočný, sám Vladimír je totiž slabozraký.

Museli ho všetko naučiť

Kryštof nemal vyvinuté svaly, nedokázal sa postaviť bez pomoci, chodiť po rovine ani po schodoch. „Všetko sme ho museli učiť. Bál sa ísť do sprchy či na záchod, nemal ho to kto naučiť smrkať. Keď sme s ním vyšli von, päťdesiat metrov od domova začal plakať, pretože sa bál ísť ďalej,“ hovorí Patera.

Dnes navštevuje materskú školu pri Škole Jaroslava Ježka v Prahe určenú pre nevidiace a slabozraké deti. Po ročnom odklade pôjde tento rok do prvej, ale tiež špeciálnej triedy. „Keďže mu všetko trvá dlhšie ako jeho zdravým spolužiakom, bude to preňho lepšie, lebo v triede je iba šesť detí,“ mieni Baďura.

„Podľa všetkých, čo Kryštofa registrovali už predtým, je na nepoznanie. Občas sa síce zasekne, ale robí veľké pokroky,“ dodáva. V niektorých veciach im už dokonca pomáha. „Zistil, že vidím oveľa horšie ako on, takže mi hľadá veci alebo číta čísla električiek,“ poznamenáva Patera.

Žil vo vlastnom svete

Keď chceli získať do starostlivosti druhé dieťa, úrady im oznámili, že detí je málo. Rok čakali bez úspechu, Martina si nakoniec sami vyhliadli v domove mimo Prahy.

Keď si ho pred rokom a pol zobrali, nehovoril, nereagoval ani na svoje meno. „Až po čase zistil, že keď povieme Martin, oslovujeme jeho,“ opisuje Patera. Nosil plienky, nevedel jesť, dodnes má problém s prehĺtaním jedla, lebo v ústave mal len mixovanú stravu. O všetko sa mu tam postarali „tety“, hral sa len na uzatvorenom dvore.

„Keď sme vyšli von, museli sme sa zastaviť pri každom stĺpe, aby si ho mohol ohmatať. Každé auto, ktoré okolo nás prešlo, bolo preňho úplný zázrak. Museli sme sa zastaviť a počkať, kým prejde, aby sa naň Martin mohol poriadne pozrieť. To isté s autobusom, električkou, metrom či vlakom,“ hovorí Patera. Dnes je päťročný Martin stále na úrovni 16-mesačného dieťaťa, jeho slovná zásoba je desať slov. Trpí ťažkými alergiami, má atopický ekzém. Pre astmu bol za posledné tri mesiace štyrikrát hospitalizovaný.

No tá najzávažnejšia je vrodená dedičná chyba tzv. branchio-oto-renálny syndróm, ktorý postihuje sluch a obličky. Na pravé ucho je hluchý úplne, na ľavé čiastočne. V ústave mal tie najlacnejšie slúchadlá. Náhradní rodičia mu na špecializovanej klinike hneď kúpili nové, len na jedno ucho ich to stálo desaťtisíc českých korún. Horšie je, že Martina čaká zrejme aj transplantácia obličiek.

Po príchode do ich domácnosti sa najprv musel aklimatizovať, nežiť len vo vlastnom svete. „Teraz už vie, že sa musí prispôsobovať iným ľuďom, upratovať po sebe, prijať, že niekto od neho niečo chce. Už začína chápať realitu, ktorá ho obklopuje," opisuje Baďura. Všetky bežné úkony vrátane obliekania preňho ostali prekážkou.

Martin už dnes chodí do škôlky pre sluchovo postihnutých. „Je to tvrdý oriešok, nie je taký bojovník s nepriazňou osudu ako Kryštof; navyše jeho hendikep mu umožňuje zatvárať sa do svojho ticha,“ hovorí Baďura.

U Martina je to s jeho biologickou rodinou „jednoduché“. Jeho matka sa ho zriekla ešte pred pôrodom. Mohla by mať stále s chlapcom kontakt, keďže je v pestúnskej starostlivosti, ale neprejavuje oňho záujem. S Kryštofovou drogovo závislou matkou je to raz horšie, raz lepšie. „Snaží sa abstinovať, našla si aj zamestnanie a má partnera. Kryštof má babičku, dedka i deväťročného brata Filipa, s nimi sa stretávame pravidelne. Niekedy je matka prítomná, inokedy nie,“ opisujú pestúni.  Kryštofovi od začiatku hovoria, že má maminu, ktorá sa oňho nemôže starať, pretože je chorá. U nich býva preto, aby nemusel byť v detskom domove. Ak by nebolo gej pestúnov, chlapci by boli zrejme odsúdení na ústavnú starostlivosť a pomoc druhých po celý život. „Kryštof by sa rozumovo nevyvíjal a Martin by si ďalej žil v inej dimenzii bez potreby komunikácie s okolím,“ hovorí Baďura.




Zájem o registrované partnerství stoupá

V 2. pololetí loňského roku vstoupilo do registrovaného partnerství 117 párů, z toho 72 mužských a 45 ženských. Za celý rok 2014 tento institut využilo 466 gayů a leseb. Od roku 2011, kdy to bylo jen 354, se každý rok zájem postupně zvyšuje. Zatím rekordní byl v roce 2007, kdy vstoupilo do partnerství 504 lidí, což bylo dáno tím, že mnoho dvojic čekalo roky na tuto možnost. Pokud dosavadní tendence bude pokračovat, je možné, že toto bude nakonec poněkud překvapivě překonáno.

Za osm a půl roku se zaregistrovalo celkem 3858 leseb a gayů. Z toho 1291 mužských párů a 638 ženských. Zhruba 235 z nich již však zaniklo. U dalších 235 byl jedním z partnerů cizinec, a to doslova z celého světa – od Slovenska po vzdálené exotické země.

Argumenty odpůrců zejména z řad katolických a konzervativních institucí a části politických stran v čele s tehdejším prezidentem Klausem o zbytečnosti, neužitečnosti nebo dokonce nebezpečnosti tohoto zákona, se prokázaly jako zcela účelové a nesprávné. Praxe jasně prokázala, že partnerství plní svůj účel a je o něj zájem.

Více o historii regpar v ČR na webu gay.iniciativa.cz

Připravovaná novela

V současné době občanské sdružení PROUD se snaží s politickou podporou prosadit novelizaci zákona o registrovaném partnerství, která by měla umožnit osvojení dítěte partnera v registrovaném partnerství tím druhým, nebiologickým rodičem. V podobných rodinách u nás podle ČSÚ vyrůstá okolo 900 dětí, ve skutečnosti je to více. Dosavadní zákon toto zakazuje, což byla podmínka politické reprezentace v roce 2006, jinak by zákon nebyl opět schválen, a to i když je to zjevně protiústavní prvek, neboť gay nebo lesba může prakticky požádat o osvojení, ale jako registrovanému je mu to znemožněno.

V této souvislosti vede PROUD se záštitou osobností společenského života kampaň "Různé rodiny, stejná práva", která je zaměřena na zviditelnění otázek a problémů stejnopohlavních rodin, celospolečenskou diskuzi a na změnu diskriminačních zákonů, které znevýhodňují stejnopohlavní rodičovství v ČR.

Více na proudem.cz

Situace na Slovensku

7. března proběhne u našich východních sousedů referendum o ochraně rodiny prosazené katolickou organizací Aliancia za rodinu s politickými ambicemi, která je zaměřena proti právům LGBT minority. Účelem je znemožnit zavést na Slovensku registrované partnerství nebo podobné instituty, zakázat osvojení a adopce dětí stejnopohlavními dvojicemi, a aby sexuální výchova na školách nebyla povinná pro děti rodičů, kteří nechtějí informovat děti o sexualitě v rozporu s katolickou naukou. Tedy v opačném trendu než je tomu u vyspělých demokratických států. Výsledek referenda je nejistý, protože slovenská společnost je poměrně silně křesťansky zaměřená a různé katolické iniciativy se snižují k propagandě nevalné a nečestné úrovně, na kterou ovšem část obyvatelstva může slyšet.

Více na minv.sk

Milda Šlehofer
statistik registrovaného partnerství v ČR




Křesťanská společnost pro léčbu homosexuálů skončila. Její šéf zjistil, že je gay.

Alan Chambers

21.6.2013 - New York
ČTK

Americké křesťanské společenství slibující homosexuálům „konverzní léčbu” jejich orientace ukončilo svou činnost a omluvilo se klientům. Organizace nazvaná Exodus International působila od roku 1976 jako pastorační úřad zaměřený na „léčbu” homosexuálů. V USA měla 260 poboček.

„Udělali jsme mnoho chyb založených na naší víře,“ řekl ve čtvrtek agentuře Reuters šéf společnosti Alan Chambers. „Omlouvám se za bolest a trýzeň, které jsme způsobili mnoha lidem,“ dodal s tím, že pastorační činnost spolek neukončí. Homosexualitou se už ale podle jednomyslného rozhodnutí správní rady zabývat nebude.

Sám Chambers, který žije na Floridě s manželkou a dvěma dětmi, v prohlášení připustil, že po mnoho let přehlížel svou vlastní vytrvalou příchylnost k osobám téhož pohlaví.

Rozhodnutí společnosti Exodus International je odrazem změn, jimiž Amerika v názorech na odlišnou sexuální orientaci prochází. Homosexuální sňatky už legalizovalo dvanáct amerických států. Nejvyšší soud má do konce června rozhodnout o osudu zákonů, které na federální úrovni homosexuální páry znevýhodňují.

Kalifornie se loni stala prvním státem Unie, který „konverzní terapii“ dětí zakázal. Rozhodnutí není pravomocné, kauzou se má zabývat nejvyšší odvolací soud.

Kontaktní osoba pro korespondenci


adresa předsedy klubu:
Ing. František Bloudek
Mirovická 1095/28,
182 00 Praha 82

e-mail:
f.bloudek@seznam.cz
m.klub.lambda@seznam.cz

telefon:
+420 608 138 994

© 2006 - 2013 M-klub, web & design by iXit